Svobodné říšské město Norimberk tvořily ve vrcholném stře­dověku dva městské celky, oddělené řekou Pegnitz, z nichž každý byl obehnán vlastním opevněním. Uprostřed, severně od řeky, vznikla židovská osada se synagogou, která byla při pogromu v r. 1349 stržena. Na jejím místě bylo založeno dnešní Hlavní náměstí spolu s Ovocným trhem na jeho seve­rovýchodní straně. Obě části města byly spojeny společnými hradbami přes Pegnitz. Velké náměstí, kterého už bylo naléhavě zapotřebí, bylo navrženo zároveň s kostelem a s Krásnou kašnou. Kromě trhů se na náměstí konala také lidová shromáždění a slavnostní turnaje.

Kostel na Hlavním náměstí byl založen r. 1355 císařem Karlem IV. k poctě císařství, ke cti Matky Boží a ke spáse lidí. Erby sedmi kurfiřtů na poprsnici ochozu nad portálem a později také vyobrazení císaře připomínají Karla IV. jako zakladatele a význam Norirmberka jako císařského svobodného říšského města. Stavbou kostela panny Marie, ovlivněnou parléřov­skou hutí, která byla vedena po několik generací významnou stavitelskou rodinou Parléřů (viz katedrála sv. Víta v Praze), začíná slavná pozdně gotická epocha v Norimberku. Od r. 1816 slouží tento kostel jako farní katolické církvi.

Protože koncem druhé světové války byl kostel zničen, musel být po r. 1945 znovu vybudován. Původní je jen průčelí a obvodové zdivo na severní a jižní straně.

Vedením rozsáhlého restaurování kostela, trvajícího až do r. 1988, byli pověřeni architekti Petr Leonhardt a Hubert Schütte. Do jižní lodě byly pořizeny nové varhany od firmy Klais.

S úderem dvanácté hodiny v poledne začíná každý den "Das Männleinlaufen" - chod sedmi kurfiřtů (mohučského, kolín­ského a trevírského arcibiskupa, českého krále, saského vé­vody, braniborského markraběte a rýnského falckraběte), kteří se klanějí císaří.

Tím je připomínána Zlatá bula Karla IV. z r. 1356, v níž je usta­noveno, že každý nově zvolený král nebo císař musí pořádat svůj první ířšský sněm v Norimberku.

Ozdobný štít z r. 1508 je posledním dilem Adama Krafta, který jej vytvořil z posledních sil těsně před svou smrtí.

Modrozlatá koule nad ciferníkem ukazuje jednotlivé právě probíhající fáze Měsíce.

Kostel je vystavěn na čtvercovém půdorysu jako stejnolodí, t. zn. že boční lodě jsou stejně vysoké jako střední lod'. Je to jeden z prvních síňových kostelů ve Frankách.

Klasické gotické vnímání prostoru směrem k hlavnímu oltáři v presbyteriu a vzhůru se rozšiřuje, zdůrazňuje se prostorovost a tendence k šířkovému vyrovnání rozměrů. Je to předjímání nového životního postoje.

Zaoblené deskové obrazy na sloupech byly v r. 1816 přene­seny ze zbořeného dominikánského kostela. Obraz vlevo představuje Zmrtvýchvstání Krista z doby kolem r. 1440, vpra­vo je epitaf královského kuchařského mistra Michaela Raf­faela z r. 1489 s archandělem Michaelem, vážícím na vahách činy lidských duší. Drastické znázornění zemřelého je výmluvným připomenutím smrti (memento mori), která je vždycky blízko v době častých morových epidemií.

Prostor presbytáře byl nově vytvořen v r. 1986 Bedřichem Kollerem z Laufenu u Salcburku podle ustanovení II. vatikán­ského koncilu. Oltář jako symbol Krista má stát uprostřed bohoslužebného dění na znamení, že Pán je uprostřed nás, jestliže jsme se shromáždili v jeho jménu. Pod oltářem je ulo­žena relikvie clsaře Jindřicha II.

V presbytáři jsou osazeny plastiky v životní velikosti. Zleva přicházejí sv. Tři králové k Panně Marii s Ježíškem, v chórovém závěru je sv. Jan Křitel a Kristus Trpitel, vpravo pravděpodob­ně sv. Ludmila, česká kněžna a babička vedle stojícího sv. Václava, českého národního patrona.

Tento křídlový oltář neznámého Mistra z doby kol. r. 1445, za­sazený na novodobém soklu se svatostánkem, je nejvýznam­nějším dokladem norimberského deskového malířství před­dürerovské epochy. Byl vytvořen jako hlavní oltář augusti­niánského kostela sv. Víta, který byl v r. 1816 stržen. Ve středu archy jsou výjevy Zvěstováni, Ukřižování a Zmrtvýchvstání. Na levém křídle je znázorněna sv. Monika v rozhovoru se svým synem sv. Augustinem, na pravém křídle sv. poustevníci Pavel a Antonín. Tato desková malba vytváří svými postavami, zachycenými už velmi živě a s osobitými rysy na zlatém pozadí, přechod od středověku k nové době.

Andělé - světlonoši, z nichž dvanáct je ze školy Vita Stosse, asi z r.1510.

Zvěstování z doby kol. r. 1525. Protějškem je archanděl Gabriel asi z r. 1505.

Tento pískovcový epitaf, objednaný rodinou Pergenstorfferů, byl původně vytvořen pro augustiniánský kostel, zbořený r. 1816. Po restaurování, při němž byla odkryta původní barev­nost, byl epitaf umístěn uprostřed stěny v severní lodi.

Výjev na náhrobní desce znázorňuje Pannu Marii ochraňující pod svým pláštěm křesť anství, zosobněné vlevo duchovnímí i světskými hodnostáři, vpravo čIeny rodiny donátorů se zna­kem Pergenstorfferů-Hallerů. Toto spojení je jistě také výra­zem sebevědomí a významu norimberských obchodníků.

Západní chór sv. Michaela jako sídlo císaře.

Reliéfy nad hlavním vstupem v interiéru představují Nesení kříže s početným průvodem a Kladení do hrobu s postavou adorujícího dárce se znakem Starcků-Landauerů z doby kol. r. 1500.

Kružby chóru sv. Michaela jsou věrnou kopií kružeb zniče­ných ve válce. Archanděl Michael byl patronem císařovým a celé říše.

Chrámová předsíň nepadla za oběť válečnému ničení. Její figurální výzdoba z doby výstavby kostela kol. r. 1360 se vzta­huje k zasvěcení Panně Marii. Vtympanonu je zakomponová­no Narození Páně, Zvěstování pastýřům, Klanění Tří králů a nad nimi Obětování Páně v chrámu.

Ve výžlabcích ústupků portálu jsou zobrazeny postavy pou­kazující na příchod Mesiáše - starozákonní králové, proroci a svatí. Ve vrcholu je Korunování Panny Marie.

Tento kostel není jen uměleckým dílem a dokladem víry na­šich předků, ale také především místem modlitby. Zve nás, abychom se osvobodili od neklidu všedních dnů a otevřeli se Bohu.

Text: Vít Höfner, farář kostela P. Marie
Překlad: Helena Čižinská

Größe: 10,1 x 21 cm, 12 Seiten gefaltet.
Der „Prospekts“ erschien vor 1988. Das genaue Erscheinungsdatum ist mir (noch) nicht bekannte.

Die Umsetzung in HTML (diese Seite) erfolgte unter Beibehaltung der „Prospekts“ Optik im Hinblick auf eine schnelle Ladezeit. Die Bilder wurden für diese Seite nachbearbeitet und fürs Internet optimiert.
Die Seitenzahlen sind im Original nicht enthalten und dienen zur Gliederung.