|
||||||
 |
Vítáme Vás v katolickém kostele Panny Marie |
|
Vážení návštěvníci, Tento text si na Vaší procházce kostelem Panny Marie můžete s sebou vzít jako průvodce. Na konci Vaší návštěvy ho prosím zase vraťte, aby mohl posloužit i dalším návštěvníkům. Zbývá nám tedy popřát Vám dostatek klidu, času a Boží požehnání při prohlídce kostela. Svobodné říšské město Norimberk se ve středověku skládalo ze dvou městských celků - část na severu kolem kostela svatého Sebalda, na jihu kolem kostela svatého Vavřince. Obě sídliště dělila řeka Pegnitz. Na místě, kde se dnes nachází Hlavní tržiště a kostel Panny Marie, vznikla ve 12. století židovská osada se synagogou. Když byly kolem roku 1323 obě části města spojeny společnými hradbami, ležela najednou tato oblast ve středu města i pozornosti. Norimberská městská rada zde nyní chtěla zbudovat velké tržiště a k tomu si vyžádala souhlas tehdejšího panovníka Karla IV. V takzvané tržní listině "Markturkunde" vyslovil Karel IV. souhlas se zničením židovského ghetta a tak došlo v prosinci roku 1349 k hroznému pogromu, při kterém bylo upáleno nejméně 562 židů a synagoga byla zničena. K této pochmurné kapitole historie Norimberka a kostela Panny Marie se vztahuje několik uměleckých děl: Přibližně uprostřed východního chóru byla do podlahy zasazena židovská hvězda z bronzu. Tento symbol nám má – též během bohoslužby - připomínat synagogu, která zde dříve stála. Také schránka na hostie (tabernakl) ve spodní části křídlového oltáře se váže na synagogu. Tabernakl je ve tvaru tóry, židovského svatého písma. Tento symbol vyjadřuje úzkou souvislost mezi židovským a křesťanským náboženstvím. Na levé straně vedle varhan stojí od řijna 1998 moderní socha z pískovce, dílo norimberského umělce profesora Wilhelma Uhliga. Znázorňuje svatou Editu Steinovou v rouše řádu karmelitek. Židovská hvězda poukazuje na to, že Edita Steinová byla židovka. Narodila se v roce 1891 v rodině židovského obchodníka, v mládí byla ateistkou, ve věku 31 let se nechala pokřtít. Když v roce 1933 musí podle zákona pro neárijce ukončit svoji vědeckou kariéru, realizuje svůj dlouhodobý sen a vstupuje do řádu karmelitek. V roce 1942 skončila v plynové komoře v koncentračním táboře Auschwitz. Její víra, život a především také spojení křesťanského a židovského náboženství v osobnosti Edity Steinové - to jsou důvody, proč její socha stojí právě zdev kostele Panny Marie. |
|
Karel IV. také stanovil, že na místě synagogy má být postaven kostel Panny Marie. S tímto kostelem, který Karel IV. založil v roce 1355, byl spojen nejen náboženský, ale i politický záměr. Být uznán za panovníka zvoleného z milosti Boží k tomu bylo třeba vlastnit takzvané říšské klenoty. Tyto symboly moci /Karel IV. byl zvolen 1356 německým císařem/ chtěl Karel IV. uložit v srdci tehdejší říše, v Norimberku. Říšské klenoty /= říšské insignie: císařská koruna, říšské jablko, plášt, žezlo a říšské relikvie, svaté kopí a svaté hřeby/ měly být uloženy v kostele Panny Marie, který byl k tomuto účelu založen.Z důvodu bezpečnosti říšských klenotů k tomu ale nikdy nedošlo. Karel IV. je odvezl na hrad Karlštejn nedaleko Prahy. Jak sami také uvidíte, je však celé pojetí kostela ovlivněno původním záměrem uchovávat zde říšské klenoty. Stavba kostela již byla zahájena a jeho plán nebylo možné změnit. Říšské klenoty se do Norimberka dostaly teprve za vlády císaře Zikmunda v roce 1424. Byly uschovány v kostele Svatého Ducha. V roce 1796 je Norimberčané před Napoleonem odvezli přes Řezno do Vídně. Ještě před druhou světovou válkou /březen 1938/ je Adolf Hitler nechal převézt do Norimberka, kde zůstaly až do konce války. Dnes jsou uloženy ve Vídni, v Hofburgu. V roce 1525, poté, co Norimberk přestoupil k protestantské víře, se kostel Panny Marie stal kostelem evangelickým. Byl přeměněn na kostel kazatelský s emporami v postranních lodích.V roce 1806 je Norimberk připojen ke Království bavorskému a od tohoto okamžiku platí pro všechny občany svoboda vyznání. V roce 1810 dostane katolická obec kostel Panny Marie zpět. Následkem reformace a sekularizace byl kostel v podstatě prázdný a proto byla získána umělecká díla pocházející ze zrušených norimberských klášterů. V roce 1816 se v tomto kostele poprvé slouží katolická mše. Při bombardování v roce 1945 byl kostel Panny Marie těžce poškozen. Původní je pouze celá západní strana s chrámovou předsíní a kůrem, stará sakristie na jižní straně a obvodové zdivo na severní a jižní straně kostela. Umělecké památky byly včas převezeny do takzvaného "Kunstbunker" - speciálně upraveného podzemního sklepení. Díky tomuto opatření zůstaly nepoškozeny. V období od roku 1983 až do 1991 proběhla celková oprava kostela. Zároveň byl podle ustanovení druhého vatikánského koncilu nově uspořádán prostor presbytáře. Oltář, který byl přesunut dopředu, tak ideálním způsobem spojuje kostelní lodˇ a presbytář. Oltář jako symbol Krista má být ve středu prostoru, ve kterém se odehrává bohoslužba, a má tímto také zdůraznit přítomnost Pána během mše. Také podstavec křídlového oltáře se schránkou na hostie je nový. Tento svatostánek připomíná svitky tory, židovského svatého písma, a chce znázornit těsné spojení židovské a křestanské víry. Kromě sakramentu, eucharistie, zdůrazňuje zároveň význam slova Božího. Poukazuje na synagogu, která dříve na tomto místě stála. V jižní postranní lodi vidíte varhany značky Klais, které zde byly instalovány v rámci rekonstrukce kostela. Mají 3 052 píštal a 42 registrů. V severní postranní lodi byla odkryta freska ze 14. století. Tato nástěnná malba znázorňuje výjevy ze života dvou mučedníků, kteří se ale dají těžko identifikovat. Kostel pravděpodobně zbudoval Petr Parléř /stavitel katedrály sv. Víta v době Karla IV./ v letech 1350-1358. Původní plán uchovávat zde říšské klenoty ovlivnil podobu kostela. Klasické gotické vnímání prostoru vede oči pozorovatele vzhůru a směrem dopředu k presbytáři. Zde je ale zdůrazněna šířka prostoru, neboť boční lodě jsou stejně vysoké jako hlavní lod. Kostel Panny Marie je první síňový kostel ve Francku. Dále má chrámová loď téměř čtvercový půdorys. Střed tohoto půdorysu leží mezi čtyřmi sloupy a právě zde měly být ve schránce uloženy říšské klenoty. Ve středověku zde nestály žádné kostelní lavice, kolem schránky tedy mohla procházet procesí. |
|
Nad chrámovou předsíní je chór svatého Michaela. Byl postaven jako takzvaná panská tribuna pro panovníka, který se tak v ústraní mohl zúčastnit bohoslužby. Chór je pojmenován podle archanděla Michaela, který byl ochráncem panovníka a říše. Také vnější průčelí souvisí s původním předurčením kostela. Z balkónu na západní vnější straně kostela měly být ukazovány říšské klenoty. Proto měl balkón také vetší rozměry. Tucherův oltář ve východním chóru "Tucheraltar" - oltář od neznámého mistra z doby kolem 1445 je nejvýznamějším dílem deskového malířství z doby před působením Albrechta Dürera. Byl vytvořen jako hlavní oltář pro augustiánský klášter svatého Víta, který byl v roce 1816 zrušen. Přední strana oltáře - popis začíná zleva: Svatý Augustin hovoří se svojí matkou svatou Monikou, Zvěstování, Ukřižování, Zmrtvýchvstání, poustevníci Pavel a Antonín. Zlaté pozadí a velice živě zachycené postavy s osobitými rysy vytvářejí přechod od středověku k novověku. Nad Tucherovým oltářem je Panna Maria sluncem oděná z roku 1440. Nad její hlavou drží dva andělé korunu. Přímo nad její korunou vidíte vedle sebe tři okna. Jsou to originální tabulky císařského okna, které daroval kostelu Karel IV. Jsou to nejstrarší norimberské malby na skle. Na levé straně vidíte svatého Pavla s mečem, uprostřed je Panna Maria s Ježíškem, na pravé straně svatý Kryštof. Ostatní okna v 16. a 17. století kostelu věnovaly patricijské rodiny z Norimberka. Plastiky v životní velikosti v presbytáři: zleva přicházejí tři králové k Panně Marii, v chórovém závěru je na levé straně vedle Madony v sluneční záři Jan Křtitel, na levé Kristus Trpitel. Na pravé straně presbytáře je pravděpodobně svatá Ludmila, česká kněžna a babička svatého Václava, českého národního patrona. V okenních výklencích na pravé a levé straně vidíte celkem 18 andělů-světlonošů, kteří pocházejí z dílny Víta Stosse asi z doby kolem 1510. Severní strana kostela: Popis následujících uměleckých památek začíná zleva od hlavního vchodu, postupuje směrem dopředu k hlavnímu oltáři. Epitaf věnovaný rodinou Pergenstorfferu, který znázorňuje Pannu Marii jako ochranitelku křestanů: nalevo pod jejím pláštěm jsou duchovní, světští hodnostáři a prostí lidé, napravo členové rodiny Pergenstorfferů. Tento pískovcový epitaf /epitaf je náhrobní deska/ byl původně určen pro augustiniánský kostel, který byl v roce 1816 zbořen. Dílo vytvořil Adam Kraft kolem roku 1498. Na oltáři Panny Marie vidíte na moderní mense Matku Boží s Ježíškem doby kolem 1480. Vedle je obraz Svatého společenství asi z roku 1520. Uprostřed je Panna Maria s Ježíškem na klíně, vedle ní stojí její matka Anna, Mariin otec Jáchym a manžel Josef. Plastiku doplňují tři andílkové. Na přechodu mezi hlavní lodí a kněžištěm je umístěn epitaf Jana Rebecka znázorňující Korunování Panny Marie. Toto dílo vytvořil Adam Kraft kolem roku 1500. |
|
Dále jistě upoutají Vaší pozornost dva obrazy přizpůsobené tvaru sloupu, na kterých jsou umístěné. I zde se jedná o epitafy. Zleva Zmrtvýchvstání Krista kolem roku 1440 od neznámého umělce, napravo epitaf královského kuchařského mistra Michaela Raffaela , který je na levé straně zobrazěn v brnění. Tento epitaf z doby kolem 1489 pravděpodobně vytvořil Michael Wolgemut /učitel Albrechta Dürera/. Archanděl Michael je na obraze znázorněn ve dvou podobách: vítězí nad drakem a váží na vahách činy zemřelých duší. Nyní se podívejte zpět k chrámové předsíni. Reliéfy v tympanonu nad hlavním vchodem zobrazují v horní části Nesení kříže a Kladení do hrobu. Chrámová předsín nebyla za války zničena. Její figurální výzdoba z doby vzniku kostela kolem roku 1360 se vztahuje k zasvěcení Panně Marii. V tympanonu nad vnitřním portálem vidíte nalevo Narození Páně, Zvěstování pastýřům, napravo dole Klanění tří králů, nad nimi Obětování Páně v chrámu. V obloucích portálu poukazují všechny postavy na příchod Mesiáše: starozákonní králové, proroci a svatí. Na svorníku ve vrcholu klenby je znázorněno Korunování Panny Marie. S úderem dvanácté hodiny v poledne se objeví sedm kurfiřtů /arcibiskupové z Mohuče, Kolína a Trevíru, král český, vévoda saský, markrabě braniborský a falckrabě rýnský/. kteří se klanějí císaři. Tím je připomínána Zlatá bula Karla IV. z roku 1356, v níž je ustanoveno, že každý nově zvolený král nebo císař musí pořádat svůj první říšský sněm v Norimberku. Ozdobný štít z roku 1509 je posledním dílem Adama Krafta, který jej vytvořil z posledních sil těsně před svou smrtí. červen 2001 Regina Pock, pastorální referentka |
zur Home Page zur Ortsauswahl zur Nürnberg Seite zur Frauenkirche
Diese Seite wurde am 16. April 2002 erstellt
und am 7. März 2005 zuletzt bearbeitet.